Tak hurá, sláva! Začíná nám miniseriál CZ x DK. Abych pravdu řekl, sehnat informace pro první díl bylo celkem snadné, ale jak jsem zběžně zjišťoval, nebude to taková sranda pro díl druhý a třetí. Celá série příspěvků bude rozdělena na tři kategorie. První se bude zabývat srovnání českých a dánských norem a předpisů (stavebních samozřejmě). Jde mi o to, poukázat na to, co se tu dělá jinak, možná lépe. Druhá část se bude týkat peněz. To potěší ekonomicky orientované čtenáře. Jak všichni víme, Dánsko je velice vyspělá země, proto mi přijde velice zajímavé srovnání těchto dvou zemí. Poslední část bude spíše jen do počtu a bude zobrazovat věci, které jsem potkal cestou necestou. Věci, které nejsou v českém stavebním světě běžné. No nebudu zdržovat úvodem a řečmi na okraj, pojďme se do toho pustit.
Část 1
Všichni víte, že jsem trochu „blázen“ do tepelné techniky obecně, proto i srovnání „úček“ musí přijít jako první. Rychlá poznámka pro nestavaře či lajky: U hodnota, je vlastnost konstrukce (stěny, stropu, okna, střechy,…) která vyjadřuje kolik tepla projde touto konstrukcí, při rozdílu teplot jeden kelvin. Proto i jednotkou je W/m2K. Tento údaj slouží porovnání tepelných vlastností konstrukcí s normou či jiným předpisem. Platí zde pravidlo, čím nižší účko, tím lépe izolující element.
Vývoj U hodnot nabral v posledním desetiletí velký obrat. Důvodem je předpis EU, který je pro členské státy závazný. Hlaví důvod je samozřejmě šetření energie, snížení koncentrace CO2 v ovzduší apod. České Účka platí pro objekty, kde se teplota pohybuje od 18 do 22°C, což jsou prakticky všechny obytné budovy. Dánská legislativa je o něco sofistikovanější. Můžeme zde najít pevně zakotvené Účko pro objekty s teplotou nad 15°C, s teplotou v rozmezí od 5°C do 15°C, ale i pro objekty, které jsou užívány jen nárazově (chaty, chalupy a pod). Zatím jsem tu nenarazil na členění Úček na různé úrovně, jako je to v ČR. Ono to ani není potřeba, protože je následně hodnocena celá budova, ale o tom až ve třetím díle.
Pro Českou republiku je závazným dokumentem ČSN 73 0540 -2z podzimu 2011, kde najdeme požadované hodnoty. Co jsem zatím postřehl v zemi Vikingů, mají tady jaký si balík norem, do angličtiny překládané jako BR 10 neboli Building Regulation 2010 (ta nahradila původní z roku 2006).
No a dostaňme se konečně ke slibovaným hodnotám. Přihazuji i několik fotek dánského předpisu, pro různé teploty. Stejně tak i českou „čéesenku“.
I tak slovně si dovolím srovnání u třech základních elementů (pro ČR uvažuji doporučenou hodnotu a v závorce hodnota cílová, používaná po roce 2020).
Dánská stěna U= 0,15 W/m2K a pro rekreační objekt U= 0,25 W/m2K. Oproti tomu česká stěna U=0,20 W/m2K až 0,25(0,12) W/m2K.
Dánská střecha či strop U=0,1 W/m2K a pro rekreační objekt U= 0,15 W/m2K. Oproti tomu česká střecha U= 0,16(0,12) W/m2K.
Dánské okno U= 1,4 W/m2K a pro rekreační objekt U= 1,8 W/m2K. České okno U= 1,2(0,8) W/m2K.
Takže jaký je závěr? Hodnoty, které zde platí od roku 2010, nemáme ani my, i přestože je náš dokument o rok straší. Od roku 2020 se díky EU tyto hodnoty srovnají a budeme se mít stejně dobře :). Potěšením pro mě bylo Učko u oken.
Poznámka na okraji. Pokud si právě říkáte hmm troubo, v Dánsku je zima. Tak já zas říkám hmm troubo, nenech se mýlit. Jako návrhová teplota se v Dánsku používá – 12°C- plošně. Na rozdíl od českého rozmezí – 12°C až -18 °C. ;-)
Část 2
Kapitoly druhá, peníze. Když jsem hledal informace o Dánsku, leckde jsem se dočetl, že je prostě jen 3,5 x dražší (kurz DKK x CZK). A skutečně ano. Některé služby a potraviny jsou tu stejně drahé, jen v jiné měně. Ale třeba benzín tu stojí kolem 12 dkk, sklenici oliv si pravidelně kupuji za 5 dkk a průměrný laptop tu koupíte za 2 500 dkk. Takže s tvrzením v druhé větě nesouhlasím. Každopádně, pokud by měli Dánové stejné ceny, mají i stejné platy? Haha. Nemají. Průměrná HRUBÁ měsíční mzda zde dosahuje něco kolem 35 tis dkk. Příjemné že? To však není vše. Dánsko má skvělý sociální systém. Každý student, který jde studovat univerzitu, dostává příspěvek od státu ve výši 5000 dkk. Tyto peníze slouží k osamostatnění studenta. Jen za to, že chodí do školy. No a co třeba nezaměstnaní, jak se tady mají? Přátele nebojte se, ti se mají líp jak my. Průměrná podpora v nezaměstnanosti tu činí rovných 11 tis dkk. A co důchodci? Důchodci zde pobírají zhruba dvojnásobek podpory v nezaměstnanosti.
Že se Vám dané částky líbí? A komu ne? Každopádně aby stát mohl něco dávat, musí někde brát. Za 14 dní si přečtete o systému daní a věřte tomu, že budete valit oči.
Závěr? Bohatým bral, chudým dával a všichni se měli dobře. Klasika, která funguje.
Část 3
A konečně se dostávám i ke třetí části. Tentokrát jsem se zaměřil na dveře. Obrázky mluví za sebe, takže jen krátký komentář:
- Klika tu má zvláštní tvar. Ale je to o zvyku
- Tvar křídla
Bonus
Abychom se na bloku jen nevzdělali (pozn. autora: smích), mini seriál pokračuje.
Dnešním tématem je něco, co všichni známe. Přesto to jde dělat jinak. V Dánsku je mi velice sympatický systém záloh na obaly. Při nákupu vybraných produktů, je Vám naúčtována záloha a po vrácení obalu je částka zase vrácena. Podobně jako to funguje u nás s lahví od piva. A že jsem ještě neřekl, kterých obalů se to týká? Jedná se o plechovky (0,3 l i 0,5 l) se zálohou 1 dkk, malé lahve (0,5 l) se zálohou 1,5 dkk a velké PET lahve (1,5 i 2 l) se zálohou 3 dkk.
Obaly se dají vrátit v každém obchodě a prakticky všude najdeme obdobný stroj. Do otvoru se vloží obal, který nesmí být poničený (zmačkaný obal to nevezme) a musí být označený spec. logem. Při detailnějším pozorování je vidět, jak na pasu plastová lahev „jede“ do leva, naopak plechovka „jede“ rovně a zvuk zakončí slyšitelné slisování plechovky.
Přijde mi to jako super nápad a dobrá motivace jak třídit obaly.
Tak zase za dva týdny. Z Aalborgu zdraví Tom (builder)!